Zákaz diskriminácie v judikatúre európskych súdov (Bobek)

Súdne rozhodnutia

NSS ČR

rozsudok NSS ČR z 11. apríla 2006, č.j. 8 As 35/2005 - 51 - klikni

Rozhodnutím České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 16. 4. 2004, čj. 1852/2400/2003/2004/Vo/Št, bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání žalobce proti rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Ú., ze dne 16. 2. 2004, čj. 1004/2400/2004, a o potvrzení odvoláním napadeného rozhodnutí. Rozhodnutím České obchodní inspekce, inspektorátu Ú., byla žalobci podle ustanovení § 23 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), jako podnikatelskému subjektu, uložena pokuta ve výši 7000 Kč za porušení ustanovení § 6 zákona o ochraně spotřebitele, kterého se dopustil diskriminací skupiny spotřebitelů platících platební kartou, když po zákaznících platících platební kartou požadoval poplatek ve výši 3 % z celkové částky.
....

Je tedy třeba uzavřít, že při platbě v hotovosti a platbě platební kartou se nejedná o srovnatelné transakce. V případě platbou v hotovosti se jedná o zákonné platidlo se státem stanovenou povinností jeho akceptace, přičemž zákonné peníze samy o sobě představují v transakci protihodnotu poskytnutého plnění. V případě platby kartou se jedná o situaci, kdy obchodník na smluvním, nikoliv zákonném, základě, a za použití technického prostředku, akceptuje budoucí zprostředkované plnění. Toto plnění není plně srovnatelné ani s klasickou bezhotovostní platbou, jejíž podmínky jsou zákonným způsobem ve značném rozsahu upraveny (§ 2 a násl. zákona o platebním styku, srov. zejména § 10 citovaného zákona). Aniž by proto Nejvyšší správní soud posuzoval důvodnost rozdílných podmínek pro skupinu spotřebitelů platících platebními kartami a platících hotově, může konstatovat, že k diskriminaci spotřebitelů platících platebními kartami v posuzované věci nedošlo.
....

ÚS SR

nález ÚS SR z 18.10. 2005 PL. ÚS 8/04-202 - klikni

25. Z týchto dôvodov ústavný súd rozhodol, že § 8 ods. 8 antidiskriminačného zákona nie je v súlade s čl. 1 ods. 1 a s čl. 12 ods. 1 prvou vetou a ods. 2 ústavy. Tento záver ústavného súdu sa opiera o to, že napadnuté ustanovenie antidiskriminačného zákona:

1. prijímaním pozitívnych opatrení, ktorými sú aj osobitné vyrovnávacie opatrenia, zakladá zvýhodnenie (pozitívnu diskrimináciu) osôb, ktoré súvisí s rasovým alebo etnickým pôvodom,
2. neurčuje ani rámcovým spôsobom predmet, obsah a kritériá na prijímanie osobitných vyrovnávacích opatrení a narušuje tak ústavne neprijateľným spôsobom právnu istotu v právnych vzťahoch vytváraných pred a po prijatí osobitných vyrovnávacích opatrení a napokon
3. opomenutím dočasnosti osobitných vyrovnávacích opatrení ako rozhodujúceho faktora sa môže stať základom pre diskrimináciu (tzv. prevrátenú diskrimináciu) iných skupín osôb bez toho, aby na to existoval ústavne akceptovateľný základ.

...

ESĽP 

 D.H. a ostatní proti Českej republike zo 7.2. 2006 , staznost č. 57325/00 (senát, nedošlo k porušeniu)

- anglické znenie rozhodnutia - klikni sem

 D.H. a ostatní proti Českej republike z 13.11. 2007 , staznost č. 57325/00 (velký senát, došlo k porušeniu)

- anglické znenie rozhodnutia - klikni sem

ÚS ČR

nález ÚS ČR z 26.04. 2006, PL ÚS 37/04 - klikni

Zdroj: NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu

64. V rovině ústavněprávní tak platí, že v právu na spravedlivý proces obsažená zásada rovnosti zbraní v civilním řízení obecně zahrnuje též rovnost břemen, která jsou na účastníky řízení kladena (a která nesmí být nepřiměřená), a že v opačném případě nelze řízení jako celek považovat za spravedlivé. Tento obecný princip rovnosti účastníků je pak nutno promítnout i do právní úpravy dokazování v rovině zákona.

…

68. Je nepochybné, že se stranou žalovanou je zacházeno v řízeních vyjmenovaných v napadeném ustanovení § 133a odst. 2 o. s. ř. (a stejně i v řízeních pracovních - ustanovení § 133a odst. 1 o. s. ř.) ve vztahu k dokazování jinak než s žalovanými v ostatních občanskoprávních řízeních, přičemž tato odlišnost je zvýhodněním pro stranu žalující, a tudíž zjevně znevýhodněním pro stranu žalovanou. Zda toto znevýhodnění možno považovat za protiústavní diskriminaci je nutno uvážit

a) z hlediska objektivního a rozumného ospravedlnění, tj. sleduje-li toto znevýhodnění legitimní cíl, a

b) z hlediska rozumného poměru (proporcionality) mezi legitimním cílem a prostředkem, jímž je tohoto cíle dosahováno.

…

75. Podle názoru Ústavního soudu proto neobstojí názor navrhovatele, že v řízeních uvedených v napadeném ustanovení občanského soudního řádu "je strana žalující zvýhodněna, neboť nemusí prokazovat, co se mělo stát a proč že je žalováno, zatímco strana žalovaná je znevýhodněna, neboť by měla prokázat, co se nestalo". Ve skutečnosti totiž důkazní břemeno neleží pouze a výlučně na straně žalované. I strana žalující nese své břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Pokud tato břemena strana žalující unese, což musí v jednotlivém případě posoudit soud, je následně věcí strany žalované prokázat svá tvrzení, že k diskriminaci z rasových (etnických) důvodů nedošlo. Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že ustanovení § 133a odst. 2 o. s. ř. je prostředkem přiměřeným k dosažení sledovaného cíle, resp. že - bude-li aplikováno výše uvedeným ústavně konformním způsobem - bude zachována spravedlivá rovnováha mezi požadavky veřejného zájmu společnosti a požadavky ochrany individuálních základních práv.

….

SD ES

rozsudok SD ES z 15.12. 1994, C-399/92 Helmig [ECR] I- - klikni sem

26. Rozdiely v zaobchádzaní sú všade tam, kde plat zamestnancov s riadnym pracovným časom je celkovo vyšší ako plat zamestnancov s kratším pracovným časom za rovnaký počet hodín odpracovaných v rámci pracovného pomeru.

... 

Užitočné dokumenty webstránky

Oznámenie Komisie Rade, EP, EHSV a Výboru regiónov Boj proti rozdielom v odmeňovaní žien a mužov KOM(2007) 424 v konečnom znení, Brusel, 18.7.2007 - klikni sem

 http://www.diskriminace.cz/do-uvod/

http://www.diskriminace.org/dp-uvod/